Austin Kleon – Ukaž, co děláš

Tuhle knížečku vyhlížím už od té doby, co ji její autor Austin Kleon poprvé ohlásil na svém blogu a sdílel střípky z jejího vzniku. A přesně o tom Ukaž, co děláš je – o sdílení, ukazování, o procesu, a ne o výsledném díle.

O Austinu Kleonovi už jsem na blogu jednou psala (neznáte Kraď jako umělec? velká chyba). Skoro bych řekla, že se z Kraď jako umělec a Ukaž, co děláš stala povinnost pro všechny kreativní duše. Tyhle dvě knížky totiž inspirují, vtáhnou vás do světa umění, příběhů a tvorby a, co je snad nejdůležitější, boří mýty. Mýty, které kolují o kreativních lidech, ale také mezi kreativci samotnými. Austin Kleon vám však ukáže, že v 21. století už se umění a kreativita posunuly někam jinam.

Ukaž, co děláš je knížka skvěle graficky zpracovaná, postavená na kontrastu černé a bílé a plná fotografií, obrázků, grafů,  citátů a různých náčrtků. Hezky se na ni dívá a já si v ní s oblibou listuji, jen tak pro potěchu oka a inspiraci, stejně jako v Kraď jako umělec. To hlavní se ale skrývá v obsahu.

Zdroj: http://www.melvil.cz/kniha-ukaz-co-delas/

Zdroj: http://www.melvil.cz/kniha-ukaz-co-delas/

Austin Kleon vás vtáhne do světa tvorby a je úplně jedno, jestli se jedná o hudbu, tvůrčí psaní, kreslení či cokoli jiného. Předkládá vám své přesvědčení tím, že vypráví příběhy a vše demonstruje právě na nich. Je jako sběratel zajímavých životních osudů a myšlenek tvůrčích osobností. Díky tomu se kniha skvěle čte, ale také vás naplní neuvěřitelnou chutí jít a něco vytvořit.

Ukaž, co děláš je postavené na převrácení mýtu o osamělém géniovi, který si nepochopený někde v ústraní tvoří to své veledílo, vzhůru nohama. Kleon ukazuje, že je to právě naopak. Nic nevzniká ve vakuu, každé umělecké dílo je souhrnem spousty různých vlivů, ať už zamýšlených nebo nechtěných, které vznikly na základě vlivů jiných. Je to v podstatě nekonečný koloběh, který navíc nyní, v době internetu, dostává nový rozměr. Ten hledejme ve sdílení, především tedy sdílení procesu vzniku díla s ostatními a inspirováním se právě takovými střípky, které sdílejí ostatní. Právě v tomto vidí Kleon způsob, jak dostat vaše dílo k lidem.

Zdroj: http://www.melvil.cz/kniha-ukaz-co-delas/

Zdroj: http://www.melvil.cz/kniha-ukaz-co-delas/

Nechci prozrazovat každou myšlenku, která mě přiměla k zamyšlení či dalšímu zkoumání. Pak by totiž tenhle článek měl větší rozsah, než se sluší. (Prostě si tu knihu přečtěte. 😉 ) Zvláštní, když uvážím, že toho textu v Ukaž, co děláš zase tolik není a knížku můžete přelouskat během jednoho dne. To vám prozradí mnohé o povaze jejího obsahu – Kleon nepotřebuje okecávat či zaobalovat své myšlenky do cukru a vznešených slov, dozvíte se jen to, co je zajímavé a co musíte vědět, a tak, že vám to ještě dlouho bude vrtat hlavou.

Zdroj: http://www.melvil.cz/kniha-ukaz-co-delas/

www.melvil.cz/kniha-ukaz-co-delas/

I mě Ukaž, co děláš přimělo popřemýšlet. O blogu, o mé tvorbě, o všem, co dělám nebo nedělám. A došla jsem k názoru, že je načase pár věcí změnit a vyzkoušet něco nového. Protože když už jsem se naučila krást jako umělec, ráda bych teď ukázala, co dělám. Zůstaňte na příjmu a vše se včas dozvíte. 😉

Na závěr přidávám pro inspiraci pár citátů z knihy:

„Pracujete-li na něčem maličko každý den, nakonec to bude obrovské.“ Kenneth Goldsmith

„Práce není nikdy dokončená, jen opuštěná.“ Paul Valéry

„V prvním dějství dostanete svého hrdinu na strom. Ve druhém dějství po něm hážete kameny. V dějství třetím ho necháte spadnout na zem.“ George Abbott

A co vy a Ukaž, co děláš? Už jste knihu četli? A co si o ní myslíte? Podělte se s ostatními v komentářích. 😉

 

Jsem experimentátor, samouk a kreativec. Ráda se učím něco nového a inspiruji druhé. V hlavě si tvořím světy. Potěšíte mě šálkem kávy, dobrou knihou, cestovatelskými zážitky a nakažlivým nadšením. ;)

Komentáře
  1. Jan Švancara napsal:

    Nedá mi to. Přemýšlel jsem nad tím a vadí mi to, že se nemáme chlubit dětmi, ale prací. Jenže ona třeba taková fotka, kde dítě má všechny zuby, ostříhané vlasy, čisté oblečení, sedí klidně v záběru a dokonce se usmívá, je výsledek nepředstavitelné dřiny. Takže ať si pan Kleon říká, co chce, já se budu chlubit i dětmi.
    Navíc můj stárnoucí obličej už nikdo nechce fotit. Pokud chci ukázat světu, jak vypadám, musím se před objektiv vhodně zamaskovat mezi ty malé usměvavé trpaslíky.

    • Však se dětmi pochlub, zvlášť, když se ti povedly. 😀 Kleon taky na konci knihy říká, že s čím nesouhlasíš, to ignoruj nebo si to přizpůsob tak, aby ti to vyhovovalo. Já se taky nemohla smířit s tím, že mi Kleon haní focení psů a kafe. 😀

      • Míša napsal:

        Přesně to se mi na Kleonovi líbí. Na konci knihy Kraď jako umělec stojí: „Rady můžou být i zrady. Vezmi si jen to, co se ti hodí, zbytek vyhoď.“ 🙂

  2. Lyra napsal:

    Už jsem o této knize (i o Kraď jako umělec) slyšela a docela mě láká, ale zatím jsem se k ní nedostala. Třeba tvůj článek bude konečně impulzem, který potřebuji, aby se to změnilo. Kniha podle ukázek v článku vypadá na to, že by si z ní čtenář mohl ledacos užitečného odnést. 🙂

    • Já si toho odnesla tolik, že to asi bude dlouho trvat, než to vstřebám. 😀 Mám v plánu se k oběma knihám vrátit a pořádně je projít a vyzkoušet všechno, co se mi v nich zamlouvá. 🙂 Doufám, že se ti budou líbit. 😉

  3. Veryuu napsal:

    Vypadá to hrozně zajímavě, asi nad ní popřemýšlím.

  4. Jan Švancara napsal:

    „Kraď jako umělec“ jsem nečetl, ale přiznám se že tato kniha mě láká více, takže se po ní možná poohlédnu. Jsem rád, že Jan Melvil si drží úroveň – aspoň na něco je spoleh 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *